Proč se ve mně bijí dvě části – a jak se s tím dá být?

Proč se v nás perou dvě části – a jak se z toho nezbláznit?

Možná to znáš.

🧠 „Měl/a bych to pustit. Už to nemá cenu.“
❤️ „Ale já to prostě ještě necítím. Nemůžu.“
A mezi tím se plácáš – chvíli na jedné straně, chvíli na druhé. Máš pocit, že je to zaseklé, že je s tebou něco špatně, že bys přece měl/a „už vědět“ a jednat podle toho.

Ale realita je jiná. Vnitřní konflikt není selhání. Je to známka toho, že se v tobě ozývá víc vrstev zároveň – rozum vs. emoce a obě mají svým způsobem pravdu.

Typické situace: „vím, co bych měl, ale necítím to tak“

Rozum vs. emoce:

• Po rozchodu:
  – „Vím, že byl toxický, měl/a bych být ráda, že to skončilo… ale pořád ho/ji miluju.“
  (Rozum chápe, srdce není připravené pustit.)
• Změna práce:
  – „Ta nová nabídka je skvělá, měl/a bych jít… ale uvnitř cítím divný strach a odpor.“
  (Touha po růstu vs. strach z neznáma).
• Výkonnost a odpočinek:
  – „Měl/a bych si odpočinout, vím to… ale mám výčitky, že nic nedělám.“
  (Potřeba regenerace vs. vnitřní bič „musíš být výkonný/á“).
• Rodinné vztahy:
  – „Vím, že bych měl/a odpustit rodičům… ale když si na to vzpomenu, sevře se mi žaludek.“
  (Rozumové pochopení vs. neprožité emoce).

Proč tyto konflikty vznikají?

Vyrůstali jsme v prostředí, kde některé pocity byly „správné“ a jiné „špatné“ → naučili jsme se potlačovat části sebe.

Rozum (často ovlivněný okolím) jde jedním směrem, ale hlubší části nás nejsou připravené.

Vnitřní konflikt je volání po respektu k oběma stranám – ne po tom jednu umlčet.

Jak se s tím pracuje v terapii BeTrue

V terapii podle BeTrue se s těmito rozpory nepracuje tak, že bychom hledali „správné rozhodnutí“. Nechceme zničit jednu část, abychom uspokojili druhou.
Naopak – každý vnitřní hlas dostává prostor být slyšen a procítěn.
A právě tím se často napětí začne uvolňovat. Ne zvenčí, ale zevnitř.

Když se totiž necháš vést prožitkem (ne hlavou), můžeš objevit, co se pod tím rozkolem vlastně skrývá.
Někdy je to stará bolest, co se ještě nepřiznala.
Jindy potlačená touha, která se ozývá způsobem, který sám/a nepoznáváš.
A nebo třeba jen únava z toho být pořád rozpolcený.

Každé „ale necítím to tak“ má v sobě důležitou zprávu. Nevyřešíš to tlakem, ale jemnou pozorností.

To nejdůležitější

Nemusíš si vybírat hned. Můžeš u toho prostě jen být.**

A právě to často v terapii (i v životě) chybí – bezpečný prostor, kde tě nikdo netlačí ke konečnému rozhodnutí, ale kde můžeš obě části poznat, pochopit, procítit. A pak se třeba i pohnout. Ne silou. Ale z klidu.

Přesně o tom je i můj bezplatný webinář:

🌀 Jak se zbavit nepříjemných pocitů a ještě jim poděkovat?

Nepůjdeme po povrchu. Půjdeme k jádru.
Povím ti, proč někdy pocity nevymizí, i když „už by měly“.
Jak v nich najít smysl – a možná i dar.
A ukážu ti, jak s nimi pracujeme v BeTrue terapii, aby tě už nemusely držet zpátky

👉 Přidej se zdarma tady: WEBINÁŘ