Proč se v nás perou dvě části – a jak se z toho nezbláznit? Možná to znáš. 🧠 „Měl/a bych to pustit. Už to nemá cenu.“❤️ „Ale já to prostě ještě necítím. Nemůžu.“A mezi tím se plácáš – chvíli na jedné straně, chvíli na druhé. Máš pocit, že je to zaseklé, že je s tebou něco špatně, že bys přece měl/a...
Dnes bych se s vámi chtěl podělit o něco víc osobního a možná trochu filozofického. Zamýšlím se nad tím, co jsou vlastně „nepříjemné“ pocity. Jsou skutečně nepříjemné? A co se stane, když se na ně začneme dívat jinak? Když je začneme doopravdy cítit? Budu mluvit hlavně o sobě a svých klientech. O tom, jak se naše vnímání nepříjemných emocí časem mění. Hned jak...
Vyhoření nezačne výbuchem. Začne nenápadně. Tichým odpojením od sebe. Pomalu, den za dnem, zhasíná jiskra, která tě dřív poháněla. A ty najednou zjistíš, že už tě nic nebaví. Že necítíš smysl. Všechno zešedne. Ráno vstaneš a ptáš se: „Proč vlastně?“ Zkoušíš to pochopit, hledáš, co se to s tebou děje. Googlíš. Ptáš se, jestli tohle jde nějak opravit. A možná...
Možná to znáš. Čeká tě důležitá schůzka, prezentace, pohovor, rande nebo zkouška. Mozek jede na plné obrátky a snaží se připravit na všechny možné scénáře. Co když se stane tohle? A co tamto? Jak zareaguji, když mě překvapí? Vymyslíš řešení na jednu situaci – a hned se objeví dvě další. V noci se budíš zpocený s pocitem, že pořád existuje něco, co tě...
Ve světě seberozvoje často slýcháme, že bychom se měli neustále zlepšovat. Více vydělávat, být spokojenější, šťastnější, efektivnější. Jenže pak přijde období, kdy máme pocit, že se nic nehýbe. Nic se neposouvá, a hlavně my ne. Můžeme mít až pocit, že se všechno zastavilo. Že všechna naše práce byla zbytečná. A někdy se dokonce zdá, jako bychom spíš...
U dlouhodobých klientů se často opakuje jeden specifický moment. Po prvotní fázi zlepšení přijde najednou krize. A klient se diví – vždyť se mi začalo konečně dařit, proč je mi najednou hůř? Odpověď je překvapivě jednoduchá: náš mozek nesnáší změny.A i to, že se začneme cítit lépe, je z hlediska mozku změna – tedy potenciální nebezpečí. Proč máme podvědomě...
Stává se ti někdy, že necítíš vůbec nic?Nicota. Otupělost. Ani smutek, ani radost. Prostě nic…A pak se možná ptáš: „Je tohle v pořádku? Nejsem nějak špatně?“ Chci tě ujistit – je to v pořádku. A ty nejsi vůbec špatně.Tohle se děje častěji, než si myslíš.V terapiích to vídám pořád – často trvá, než se člověk vůbec napojí na své...
Když mateřství není jen radost Pocit, že nic nemá cenu, nic tě nebaví, z ničeho už nemáš radost? Jen kupa povinností, řvoucí děti a žádné světlo na konci tunelu? Jo, i to může být mateřství. Očekávání vs. realita Vždycky jsem si myslela, že mateřství je krásná záležitost. Porodit miminko je přece takový malý zázrak . Jasně, nečekala jsem, že...
Je to jen sklenička… nebo útěk? Alkohol je všude. Na večírcích, koncertech, rodinných oslavách, dokonce i na dětských party. 🍷 Bereme ho jako běžnou součást života – někdy až tak, že si ani neuvědomujeme, proč vlastně pijeme. Alkohol: opravdu je to jen zábava? Nechci moralizovat. Každý má na alkohol svůj názor a vlastní zkušenost. 🧐 Někdo si dá jedno...
„Moje máma byla hrozná, způsobila mi šílená traumata, a proto je můj život teď tak mizerný.“„Táta byl alkoholik, naučil jsem se od něho špatné vzorce, a proto si teď vybírám podobné partnery jako byl on.“„Učitel ve škole si na mě zasedl, trápil mě, a proto se teď bojím všech autorit.“ Zní to povědomě? Možná jste něco podobného slyšeli od...
Barbra Lojkásková
Marek Lojkásek