Alkohol jako nástroj k potlačování emocí

Je to jen sklenička… nebo útěk?

Alkohol je všude. Na večírcích, koncertech, rodinných oslavách, dokonce i na dětských party. 🍷 Bereme ho jako běžnou součást života – někdy až tak, že si ani neuvědomujeme, proč vlastně pijeme.

Alkohol: opravdu je to jen zábava?

Nechci moralizovat. Každý má na alkohol svůj názor a vlastní zkušenost. 🧐 Někdo si dá jedno pivo denně a nevidí v tom problém, jiný to vnímá jako začátek závislosti. Pravda neexistuje, vše je o našem subjektivním pohledu.

Co když si tím jen vypínáme pocity?

Co když ale alkohol neslouží jen k zábavě, ale hlavně jako způsob, jak necítit? 🤔

Představte si, že nesete těžká traumata z dětství, nebo že jste prostě jen měli náročný den. Místo abyste své pocity prožili, sáhnete po skleničce. Stačí trochu – a najednou je to „snesitelnější“. 🌀

Děláme to my. Dělají to lidé kolem nás. A ne vždy si to uvědomujeme.

Když se mateřství změní v boj o přežití

Když se mi narodil druhý syn, procházela jsem peklem. Nevěděla jsem, co dělat se svými emocemi, a vinila za ně děti i manžela.

Každý večer jsem usínala s nadějí, že zítra bude líp. Jenže uvnitř jsem věděla, že se jen snažím obelhat sama sebe, abych to zvládla.

Ráno to začalo znovu. Už dopoledne jsem měla myšlenky na to, že to nedávám, že nesnáším svůj život. 🤯 Nějak jsem se probojovala až k večeru, protože mi stejně nic jiného nezbývalo. A když byl den opravdu náročný? Šla jsem do komory a tajně upíjela z flašky. 🥃

Ne, že bych se opila. Ale pár loků pomohlo. Najednou mi bylo všechno trochu víc jedno. Dokázala jsem ten den doklepat.

Měla jsem sama pro sebe omluvu – že je to těžké a že to musím zvládnout, tak se prostě trochu napiju. V té chvíli mi to nepřišlo divné. 🙄

Dnes už vím, že jsem jen potlačovala své emoce. Místo abych si je dovolila cítit, zametla jsem je pod koberec alkoholem. 🎭

Co když místo viny stačí pochopení?

Všichni se někdy ocitneme v situaci, kdy saháme po něčem, co nám uleví. Nemá smysl se obviňovat za to, co jsme kdysi udělali. Důležité je, co děláme teď.

Já sama jsem si odpustila. Nejsem matka roku a asi nikdy nebudu. Ale každý den se učím a jdu dál. A to je podle mě ta správná cesta. 🔄

Co když alkohol není problém, ale jen ukazatel?

Dnes, když pracuji s metodou BeTrue, alkohol téměř zmizel z mého života. 🍾 Už necítím nutkání ho používat jako tlumič emocí.

Ano, někdy si dám skleničku. Ale vím, proč ji piju. A když si uvědomím, že je za tím útěk, vrátím se k tomu později a své emoce zpracovávám.

Občas si lidé dají alkohol ne proto, že by se cítili špatně, ale protože je to součást společenské normy. Jak je to u vás?

Zamyšlení

Zkuste se pozorovat. V jakých situacích pijete alkohol?

• Máte nutkání si dát skleničku? 🍷
• Vyhledáváte místa, kde víte, že bude alkohol? 🍾
• Těšíte se na akci hlavně proto, že tam budete moct pít? 🥂
• Přijdete domů a hned vás napadne „teď si zasloužím skleničku“? 🤨

Zkuste si představit, že jdete někam, kde alkohol je – ale vy si ho nedáte.

• Je vám to líto? 🤔
• Přemlouváte se? 🌀
• Přemítáte, jestli si nakonec jednu přece jen nedáte? 🤯

Pokud v sobě cítíte odpor nebo nespokojenost, může to být signál, že za tím je něco hlubšího. Možná stojíte před další vrstvou, kterou můžete zpracovat.

Výzva na závěr: Opravdu to potřebuju?

Příště, když budete mít chuť na skleničku, zkuste si položit otázku:

„Proč ji vlastně chci pít?“ 🤔

Je to kvůli chuti? Kvůli společnosti? Nebo kvůli emocím, které nechcete cítit?

Nemusíte na nic odpovídat hned. Jen si toho zkuste všímat. Protože čím víc si uvědomujeme své motivy, tím víc máme kontrolu nad svým životem. ✨

Ať už si dáte skleničku, nebo ne. Buďte k sobě upřímní. 😊